Bezmoc
Ten pocit, když víte, že se něco stane a vy s tím stejně nic nenaděláte. Přemýšlíte, co se stane, všechny možné myšlenky se Vám přehrávají v hlavě, vy stojíte na místě a máte pocit, že je všechno špatně. Prostě jste v situaci, kde existuje jen jedna cesta a to taková, ze které není cesty zpět. A dopředu to bolí. Je to něco, co Vám přinese bolest, slzy, všechny ty emoce a navíc najednou.
Jak jsme se dostali do takové situace? A je vůbec možné takovou situaci oddálit? A když už tam budu, co mám dělat? Je tolik otázek na toto téma, které někdy nalomí Vaši důvěru - v optimismus, v dobro, v odhodlání, zkrátka v tom, co děláte. A co když na toto není univerzální řešení? Není...jelikož nikdo z nás není univerzální, ale jedinečný. A na každého z nás funguje tak trochu něco jiného.
Jak se tedy dostat do takové situace? Životem. Ano, ten život, který žijeme nám přináší a bude přinášet situace, v jejichž rozsahu se i tato situace může objevit. Ten život, který nám dává možnost si vybrat, žít život, jaký chceme, vědomě si jej uvědomovat. Ten samý život nás svým vlastním způsobem občas zavede do uličky, ve které prostě NIC nezmůžeme. Nezbývá tedy než se vydat dopředu, krok za krokem vstříc něčemu, co nemůžeme nijak ovlivnit.
Moment, moment. Přece vidím, co se děje, a tak s tím můžu něco dělat, že? Ano? A pokud ano, tak proč se to děje? Protože jsme vykročili do světa, kde na nás taková věc děje. Žijeme své životy a s nimi vždy něco začíná a taky něco končí. Když něco skončí, tak ta cesta je pouze jedna. Žádná jiná alternativní cesta není. Prostě je jen jedna. A s ní se objeví situace, ve které nic nezmůžeme. Je to období, ve kterém něco ztratíme a naše snaha to zvrátit je nulová.
Co tedy dělat, když víme, že se něco stane a naše možnosti nám dávají pouze jednu možnost - přijmout to, co se děje, vpustit to do sebe a prožít si to. Se vším, co daná situace přináší. V tuto chvíli se první prožitek také situace zdá nekonečný. Pořád nás bodá do srdce, připomíná, že jsme pouze lidé a v této situaci jsme zranitelní stejně, jako kdokoliv jiný. Ano, i to je situace, která do našeho života patří. Ano, patří.
V situaci, jaká je tato je řešení nehledat řešení. Prožít danou situaci a pokud je spojená s emocemi, nechat je naplnit naše tělo, zažít a poté, postupně, je zase nechat odejít. Ano, tato situace může být těžká zvládnout. Pomoc přijde vhod - ať už je to Váš rodinný příslušník, dobrý kamarád nebo věc, která Vám pomůže se postupně přesunout z období bezmoci zpět do toho, jaké to bylo předtím. Pro každého z nás bude fungovat něco jiného. Obecně - Ti, kterým věříte a máte s nimi krásné vztahy, jsou pro Vás tím nejlepším zdrojem pomyslného světla na konci tunelu. A že ten tunel je pěkně dlouhý.
Co si z takové situace můžeme vzít? Zkušenosti. To, jaké to je. To, že se to může stát. To, že pokud se někdo z našeho okruhu v takové situaci objeví, tak se s tím ztotožnit. Vědět, čím si daný člověk prochází, jaké to je a být připraven, když bude potřeba pomoct. Pomoc může být různá - přejít na jiné myšlenky, poslechnout si příběh, prostě tam jen být anebo vzít danou sobou pryč z místa, které připomíná to, co se teď právě děje. Každou takovou pomoc ocení ten, kdo se na Vás obrátí. Můžete se bavit o různých věcech, můžete se jen tak potulovat na různých místech, koukat se na filmy či seriály, hrát hry nebo si jen tak povídat.
Pokud budeme nadále žít naše životy tak, abychom jej žili vědomě, i stav, ve kterém se vydáme do zákoutí bezmoci k němu patří. Život má rozmanitost, která nabízí mnoho zážitků, situací a podob, ve kterých nás neustále zkouší, kolik toho zvládneme. Někdy toho je tolik, že bychom mohli napsat i nejednu knihu. Ano, i toto přináší život do našeho společného putování. V každém okamžiku jsme to my - lidé - s emocemi a situacemi, ve kterých řešíme naši existenci. Někdy je to přesně podle plánu a někdy s tím opravdu nic neuděláme.
Přeji Vám všem, abyste ve svém putování na tomto světě našli svůj vlastní způsob, jak danou situaci uchopit, prožít a zase se posunout dál. To poslední je velmi důležité - posunout se dále. Jakmile zůstaneme zaseklé v situaci, kde budeme myslet jen na to, že jsme bez šance cokoliv změnit nebo ovlivnit, může nás to velmi změnit. Proto jsme lidé v kontaktu s ostatními lidmi, kteří nám dokáží i takové situace zvládnout a zase se posunout dál.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč