Pokora
Dnes a v každodenním životě se pomalu přesouváme z rychloobrátkového kola do pomalu se točícího kola, kde se objevuje tolik věcí, které jsou skryté v rychlosti a v otáčkách. Jakoby se náš zrak rozostřil a v té rychlosti se nám věci začaly "rozplývat". Pomalu se nám ty zdánlivě obyčejné a jednoduché věci postupně vytratily a přestali jsme si je uvědomovat. Přišly nám jasné, jen né tolik zřetelné. Zapadají do toho koloběhu systému a přestali jsme si je uvědomovat a vážit si jich. V tom pomalu se točícím se kole se opět objevují ty základní věci a jsou postupně víc a víc rozeznatelné. Ještě chvíli si budu zvykat na to, jak se musíme na ty věci soustředit, ale v principu je víc dokážeme rozeznat a uvědomovat si je.
Obyčejné věci, jako jsou rána, dopoledne, poledne, odpoledne a večery, kde můžeme být vděční za každou malou věc, která do ní patří. Obyčejné věci, jako se probudit ráno a poděkovat za to, že jsme stále ještě naživu. Poděkovat za další den, kde můžeme žít náš život a být vděční za tuto možnost. Díky tomu, že jsme Teď a Tady, zjišťujeme, co opravdu k životu potřebujeme. Nazíráme na tento svět s novým pohledem, objevujeme krásnu našeho okolí, učíme se znovu a znovu mluvit se svými blízkými a staráme se o ně. S pokorou jsme přijali další část lidskosti - solidaritu. Tolik pomoci pro ty, kteří jsou odkázáni sami na sebe nebo na někoho jiného, aby pomáhal, je úžasná věc.
V té pomalosti se nám otevírá ještě jedna velká část a to jsme MY. Zjišťujeme, co opravdu je pro nás důležité, na čem nám záleží, co pro nás má smysl a co nás v této situaci pohání dál. Uvědomujeme si, že kromě nezbytných situací, kdy ven bude potřeba, tak dost času strávíme sami se sebou. Nabídne se nám tak spousta možnosti udělat očistu těla, poděkovat mu za to vše, co pro nás udělalo a jak nám pomohlo být v tento okamžik naživu. Tam, kde jsme často natahovali naše hranice a zkoušeli, kam dál nás naše tělo ještě pustí, jen abychom dokončili úkol, projekt, práci, apod. máme možnost teď dát tělu čas na regeneraci. Vyčistit si hlavu, najít to, co nám bude dávat smysl a poděkovat všem, kteří jsou při nás, i když se s nimi nemůžeme vidět osobně.
Dnešní svět je plný možností a příležitostí. Příležitostí něco tvořit, příležitostí pomáhat, příležitostí jak vyniknout a také příležitostí se podívat do sebe. Každým dnem se tak objevují věci, které v tom shonu zůstaly v pozadí, ale díky kterým vše fungovalo tak, jak mělo. Dejme těmto věcem náš dík, naši pokoru, že je máme a že díky nim jsme takoví, jací jsme. Naslouchejme svému tělu a myšlenkám, dotkněme se samé podstaty nás a všem, co k nám patří.
Příklady?
Poděkuj svému srdci za to, že bije pro Tebe 24 hodin denně.
Poděkuj svým očím, že Ti mohou ukazovat krásy světa.
Poděkuj svým rukám, které TI dávají možnost vzít věci a použít je.
Poděkuj svému tělu, že Tě každý den může nosit a díky němu dokážeš vše, co chceš.
Poděkuj svým uším, že díky ním můžeš každý den slyšet krásy světa a také to, co Ti říkají lidé kolem Tebe.
Poděkuj svému vnitřnímu hlasu, který Ti pomáhá zvládat situace v životě.
Poděkuji lidem, co Ti dodávají vše, co potřebuješ k životu.
Poděkuji své rodině, za to, že díky nim jsi teď a tady, na světě.
Najít si v sobě pokoru je krok k poznání sám sebe, pokora pomůže najít v životě hodnoty, uvědomit si svůj cíl a misi na tomto světě. A o misi (poslání) se budeme věnovat příště.