Pomoc

15.02.2021

Někdy by se tak jednoduchá věc, jako je pomoc, mohla zdát velmi těžká. Proč? Protože občas bývá i umění si o pomoc říct. Ano, umění. Spousta věcí nám může bránit se dostat do pozice, kde si dokážeme říct o pomoc. Přitom je to něco, co nám může zachránit život nebo vyřešit situaci, ve které se už dlouho točíte.

Pomoc je vždy na dosah naší ruky. Je to blízko a přitom daleko. Měli jsme ji vždy u sebe, už od narození jsme se dostali k první pomoci, kde nám někdo pomohl se dostat na svět. Jak šel čas, pomoc byla u nás, zatím co my jsme dělali pokroky. Učili jsme se dělat věci sami, chodit, držet věci, mluvit a spoustu dalších věcí, díky kterým jsme se postupně stali víc a víc nezávislými. Díky pomoci jsme se dostali z nemluvněte do člověka, který se sám rozhoduje, používá věci, buduje vztahy, cestuje, pracuje na sobě a každý den žije svůj vlastní život.

Tak když jsme se tedy naučili z postupné pomoci přejít plynule na tom být nezávislí, jak je možné, že vrátit se do něčeho, co pro nás bylo naprosto nutné k tomu, co jsme nyní? Jaká otázka by nám mohla bránit si o pomoc říct? Co o nás říká žádost o pomoc? Jak to máme udělat, když pomoc opravdu potřebujeme?

Ta odpověď je celou dobu s námi - jsme to my sami. Kdo jiný nám může nejvíc bránit v tom, co chceme udělat? My. Naše podstata a často to bývá naše ego, které nám říká, že věci bychom měli vždy zvládnout sami. Pomoct si tak, jak to nejlépe umíme sami. Jak bychom asi vypadali, kdybychom přiznali, že na něco nestačíme a musíme o pomoc požádat? Vypadali bychom jako ... lidé. Takoví, kteří dokážou pochopit to, že život jim přináší spoustu situací a nejrůznějších překážet v dosažení našeho cíle. Díky tomuto uvědomění se stáváme něčím jiným, někým jiným...stáváme se víc sami sebou. Pochopíme, že ego je sice super, ale v situaci, kdy opravdu nevím co dál, jde ego stranou.

Pokud dokážeme to, že naše ego posuneme na druhou kolej, zjistíme, že to jde. Že pomoc je nablízko a vždy tady pro nás byla na dosah naší ruky. Jak tedy "procitnout"? A je nějaký zaručený způsob, jak se dostat ze stavu - já do stavu - my? Uvědomění - pochopit, že pomoc je běžná věc. To stačí. Prostě si to dát dohromady s tím, co se děje a říct to - potřebuji pomoct.

Pomoc je dnes naprosto běžná věc. Lidé hledají pomoc a berou to jako součást jejich života. Pokud je mi špatně, jdu vyhledat pomoc u doktora. Pokud něco nezvládám, vyhledám pomoc jinde. Je to naprosto normální. Ukážeme svou lidskou stránku a to, že jsme zranitelní není slabina, ale naopak je to naprosto normální. Může se nám stát cokoliv, kde jako výsledek té situace budeme muset přejít k někomu do péče, někomu, kdo nám pomůže. Je normální dnes například mít svého terapeuta nebo kouče, svého psychologa, stejně jako máte svého zubaře, praktického lékaře nebo trenéra.

Naučit se mluvit je jedna za základních věcí, které můžeme udělat. Mluvit o tom, co se aktuálně děje. Budovat vztahy, nacházet někoho, se kterým si budeme moct vždy promluvit. Někoho, s kým budeme mít takový vztah, ve kterém si budeme vzájemně důvěřovat. Taková osoba pro nás bude mít obrovský přínos. Pokud v tuto chvíli nikdo takový neexistuje, je na čase takovou hledat.

Na každou situaci se vždy najde nějaké řešení. Pomoc může být jednou z nich. Často je spojená s tím, kde se zrovna ve svém životě nacházíme a co je aktuálně pro nás důležité. Říct si o pomoc je něco, co se lidé mohou opět naučit. Opět si mohou říct, co všechno se teď semnou děje a co mohu udělat. Pokud nevidím v tuto chvíli řešení a přemýšlím, co mohu udělat, tak říct si o pomoc je naprosto v pořádku.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč.