Vytrvalost
... aneb jak si jít po nastavené cestě a umět se vyrovnat a překonat všechny nástrahy. Včetně té nejsilnější - nás samotných. Na cestě za naším cílem bývá nejčastěji překážkou ta nejvíc náročná věc - my sami. Dosáhnout cíle totiž znamená překonat sami sebe a pracovat na postupném dosahování toho, co jsme si řekli, že uděláme. Někdy k tomu je potřeba spousta úkonů, spousta času, mnoho chvil, kdy si budeme říkat, zda nám to za to stojí a také mnoho výzev a překážek. Všechno to k procesu změny patří a bez ní by to celé nemělo smysl.
Pojďme se tedy na to podívat. Na počátku je skvělý krok a tím je naděje. V to, že chceme konečně dělat to, co opravdu chceme my. To, že jsme se rozhodli udělat rozhodnutí, popsat si jak to bude vypadat a přidali jsme k tomu i naši vizi. Ať už s pomocí nebo bez ní, jsme vyšli na cestu za cílem. Víme, jaké jsou naše kroky, co budeme muset udělat a kolik nám tom zhruba zabere času. Všechno je zatím krásně sepsané, vyřčené a my jsme na začátku naší cesty.
Když v tom, představte si to, jedna situace za druhou - ještě musím udělat toto, ještě musím zapracovat na tomto, čekají mě úkoly a můj cíl tady sice pořád je, nicméně má menší prioritu. Nebo teda to udělám, ale zase z toho nemám takovou radost, protože na mě čeká dalších xx povinností. A jak to vlastně vypadá s tím mým cílem? Jéé...ještě tam nejsem že? A už by to chtělo vidět nějaký výsledek. Přece když tomu dám pár dní, už bych tam měl být ne? Hem...ještě to není ono. Ještě tam nejsem a pořád tomu musím dávat čas? Když já bych to už chtěl mít hotové...V té spletitosti toho všeho nám může najednou přijít do toho všeho spousta výmluv, důvodů a situací, které budou mít vyšší prioritu, bude potřeba je udělat nejdřív, protože na něm vidíme hned výsledek.
V těchto chvílích se projeví jedna naše vlastnost, která určuje to, zda dokážeme něčeho dosáhnout tak, jak jsme si vše naplánovali - vytrvalost. Zde, jako nikdy jindy, se ukáže, jestli si dokážeme podpořit to, o co nám jde. Zda jsme opravdu schopni a ochotni najít sílu a motivaci, která nás dovede do cíle. Přes všechny situace, přes všechny překážky, přes všechny životní situace, obtíže a stavy, ve kterých budeme mít tendenci toho nechat nebo to odložit na "příhodnější" chvíli. A tady, jako nikdy jindy, máme možnost volby. Říct si, proč to celé děláme, co nás vedlo k tomu rozhodnutí a zda teď a tady budeme dál ochotní jít za svým cílem. I přes cenu všech omezení, které budeme muset snést, přeskládání priorit, ochoty to opravdu dotáhnout do konce, až po nás samotné a otázku - proč to vlastně děláme? Kde jsme teď a kam směřujeme? A je toto opravdu to, co jsme si řekli na začátku, že chceme dělat?
Osobní transformace neboli vystoupení ze zajetých kolejí, je věc naší osobnosti. Z nás totiž vyjde impuls ke změně, k překonání nás samotných a přesunu do něčeho, kde nevíme, jak to vypadá, co tam bude. Když už jsem zmínil ty koleje...představte si, že jezdíte každý rok tu samou trasu z bodu A do bodu B. Vidíte pořád ty stejné věci, jezdíte po těch samých kolejích Vaše světla Vám ukazují jen tu samou cestu, pořád dokola. Každý den, každou minutu Vašeho života. Až si jednou položíte otázku, zda není někde jiná cesta, po které by se dalo jet. Lepší, rychlejší, v krásné krajině, kde třeba už nebudete jezdit sami, ale potkáte se s dalšími vlaky. Budete se učit, jak jezdit z kopce dolů a nahoru, kolik nákladu zvládnete uvézt, kde se všude můžete dostat, kolika lidem můžete pomoct. Na té cestě ke změně budete hledat výhybku. Něco, co Vás dostane ze zajetých kolejí Vaší tratě na jinou. Neznáte ji, nevíte, kam vede = může být skrz nepříjemné místa, děšť, bahno, hlínu. Možná se umažete, možná se budete muset zastavit, přečkat nepříjemné období v zimě, mrazu, vedru nebo vlhkosti. Věci Vám budou případ nesnesitelné a chuť se vrátit bude čím dál tím silnější. Jakmile to ale stále dokážete vydržet, usmívat se, zatnout zuby, vydržet a jít do neznáma. A tam, kde jsme už překonali všechny ty kroky k cíli, postupně objevujeme tu krásu toho úsilí.
Najednou vidíme v nás něco úžasného, něco, co jsme na první pohled neviděli, zůstalo nám to utajeno přes naším zrakem. Všimneme si, jak jsme se změnili, co se na nás změnilo. Té změny si všimnou i ostatní a budou nad dávat nejevo, jak se jim to líbí. Jak v nás vidí to, čím jsme si prošli, kam až jsme došli, kde jsme teď, co jsme zažili. Uvidíme sami sebe na tom, jak to bylo v minulosti, kde jsme teď a jak velká je to změna. A to vše je možné díky naší vytrvalosti. Díky tomu, že jsme vydrželi na naší cestě, odvážili se ji překonat a dostali se tak až do bodu, kde jsme teď. Ve změně, v novém počátku.
Přeji Vám všem, abyste na své cestě vytrvali, věřili si a dokázali se dostat přes všechny obtíže do svého cíle. Každý den skládat malé části do skládačky, až se díky tomu dostaneme k celkovému obrazu. A ten stojí za to všechno, co tomu chceme dát.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč.